Napsali o nás

V dubnovém časopisu Svět tisku vyšel dvoustránkový článek o naší firmě.

Textová verze článku článku o naší firmě v dubnovém časopisu Svět tisku

Ve svém názvu slovo Polygraf. Tato tiskárna z Modřišic u Turnova totiž byla založena již v roce 1992, i když jako společnost s ručením omezeným s názvem Tiskárna Polygraf s. r. o. vystupuje až od roku 2000.

Ačkoli jde o tiskárnu menší, o čemž svědčí skutečnost, že v ní v současnosti pracuje na 20 zaměstnanců, patří dnes společnost Polygraf mezi nejmoderněji vybavené tiskové provozy s formátem B2 v České republice. „Není důležité, jak je tiskárna velká, ale záleží na organizaci práce a technickém zázemí, kterým disponuje. I malý tiskový provoz může mít nejmodernější technologie, díky nimž lze konkurovat i velkým polygrafickým podnikům nejenom u nás, ale také v zahraničí,“ říká Daniel Vomáčka, spolumajitel tiskárny Polygraf.

Jak jsme již uvedli, sahá historie tiskárny do roku 1992, kdy tiskový provoz vznikl. Daleko zajímavější je však novodobá historie po roce 2000. Zde je důležitým milníkem rok 2004, kdy bylo v létě rozhodnuto o výstavbě nového sídla firmy. To také bylo během neuvěřitelně krátkého období vybudováno, a tak již na jaře roku 2005 byla dokončena stavba nové provozní budovy tiskárny, která splňuje veškerá kritéria moderní tiskárny. Velký důraz je v tiskárně Polygraf kladen na kvalitu tisku, což mimo jiné dokládá skutečnost, že již v roce 2000 začala tato tiskárna usilovat o získání mezinárodního certifikátu ISO a přibližně o rok později, v říjnu 2001, osvědčení ISO 9002 skutečně obdržela. Potvrzením vysoké kvality tisku a standardizace celého výrobního procesu bylo i získání dalšího certifikátu ISO 9001:2001 – mezinárodní garance kvality v roce 2003.

Skladba zakázek
Tiskárna Polygraf je prototypem menšího polygrafického provozu, který zpracovává široké spektrum merkantilní produkce. Mezi tiskovinami, jež jsou z tiskárny denně rozváženy k zákazníkům, můžeme nalézt letáky, brožury, katalogy, ale také periodické i neperiodické tiskoviny všeho druhu. Přestože se tiskárna zabývá zpracováním opravdu širokého spektra produktů, je něčím unikátní. Specializuje se totiž na zhotovování skládaných tiskových produktů, které se vyznačují větším množstvím lomů. Tyto mnohdy atypické zakázky jsou zhotovovány na celkem čtyřech skládacích strojích od firem Guk a MBO, přičemž prvně jmenovaná firma dokonce připravovala svá zařízení na zakázku přesně podle specifikace tiskárny Polygraf. „Potřebovali jsme takový skládací stroj, který by umožnil skládat archy po záložkách s délkou 1,5 cm, což je již značně problematické. Navíc jsme chtěli, aby se daly naše stroje v případě potřeby propojit, abychom získali další možnosti skládání,“ říká Daniel Vomáčka. Dnešní sestava skládacích strojů tak nabízí na první věži šest kapes, potom následuje stanice se šesti kapsami a variabilně připojitelný křížový lom. Mimo to je k této základní konfiguraci možné připojit ještě modul se čtyřmi paralelními kapsovými lomy. Díky prořezu lze také na skládacích strojích pracovat v několikanásobné produkci. „I když jsou naše zařízení svými konfiguracemi značně nestandardní, jejich možnosti hojně využíváme. V tiskárně se totiž v současnosti připravuje řada příbalových letáků, ale také speciálních map nebo vícelomových prospektů.“

Vývoj tiskových řešení
Tiskárna Polygraf začínala s dvoubarvovým archovým ofsetovým strojem Polly 266, který byl poměrně záhy doplněn čtyřbarvovým archovým ofsetovým strojem Adast Dominant 745. Po dostavění nového výrobního závodu však došlo k významné obměně strojového parku. Původní dvoubarvový tiskový stroj Polly 266 s obracecím zařízením byl vyměněn za čtyřbarvový archový ofsetový stroj Polly 466 ve formátu A2+ a čtyřbarvový Adast Dominant 745 nahradil pětibarvový ofsetový stroj Polly Prestige 574 ve formátu B2 v takřka plné výbavě (automatické mytí ofsetových potahů a barevnic, ionizátor Simco, dálkové řízení stroje Pollycontrol, kolíkový systém atd.). Právě posledně jmenovaný stroj však jako jediný v současnosti v provozu tiskárny zůstal. Strojní vybavení totiž začalo být s přibývajícím množstvím zakázek nedostatečné, a proto se majitelé tiskárny rozhodli spojit své síly s tiskárnou Irbis z Liberce vybudováním nové firmy a zrealizovat společně nákup osmibarvového stroje. Po pár měsících se bohužel ukázalo toto řešení jako organizačně nevhodné a osmibarvový tiskový stroj po vzájemné dohodě převzala Tiskárna Polygraf. Jeho instalace započala před koncem minulého roku. „Uvažovali jsme, jaká technologie by byla pro náš provoz nejvhodnější nejenom z hlediska produktivity, ale také ekonomiky provozu s ohledem na naší zakázkovou skladbu. Ukázalo se, že ideální bude nákup osmibarvového tiskového stroje, pracujícího v maximálním formátu B2,“ vzpomíná Daniel Vomáčka, spolumajitel tiskárny Polygraf. Do tiskárny tak putoval nový osmibarvový stroj z produkce společnosti KBA, a to KBA Rapida 74-8. Jde o stroj tisknoucí v maximálním formátu B2, konkrétně 520 x 740 mm, přičemž produkční rychlost je při jednostranném potisku až 18 000 archů za hodinu, při přistavení obracecího zařízení za čtvrtým tiskovým agregátem se maximální rychlost snižuje na 15 000 archů za hodinu. Potiskovat lze přitom široké spektrum materiálů, jejichž tloušťka se pohybuje v rozsahu od 0,06 až po 0,5 mm. Zajímavostí na tomto novém stroji je pak především to, že jde o instalaci v takřka plné výbavě. „Jedním z našich základních požadavků bylo, aby stroj nabízel vysoce automatizované řešení pro tisk širokého spektra produkce. Proto také máme ve výbavě i celou řadu opčních systémů, které výrazně rozšiřují možnosti stroje,“ říká Daniel Vomáčka. Oproti standardu je tak stroj vybaven například plně automatickou výměnou tiskových desek, probíhající zcela bez zásahu obsluhy. Díky tomu může osádku stroje tvořit pouze tiskař, který má během automatizovaných kroků při přestrojení stroje na novou zakázku čas na přípravu dalších částí stroje. K jednoduchosti obsluhy nového tiskového stroje napomáhají také centrální rozvody tiskových barev od firmy Huber. Samozřejmostí je pak rovněž automatické mytí protitlaků, ofsetových potahů a barevníků, stejně jako automatické nastavení stroje na zvolený formát či přistavení obracecího zařízení. V rámci opčního vybavení stroje mezi významné pomocníky patří i kamerový videosystém ACR Control, umožňující přesné a rychlé nastavení soutisku. Kamera průběžně registruje jakékoliv změny barevného soutisku, jež počítač vyhodnocuje a automaticky provádí korekce postranního, obvodového a diagonálního registru pro každou tiskovou jednotku zvlášť. Během velmi krátké doby je tak nastaven registr pro obě strany tiskového archu, přičemž samozřejmostí je i ustavení předozadního registru. „Díky tomuto opčnímu zařízení můžeme nyní i u velmi náročných zakázek spasovat tisk velmi rychle, což nejenom šetří čas obsluze, ale zároveň se díky tomu snižuje i množství makulatury potřebné k rozjezdu nové zakázky. To pochopitelně vede k tomu, že lze zpracovávat efektivněji i zakázky v menších nákladech,“ říká spolumajitel tiskárny. K vysoké standardizaci tisku napomáhá také doplnění stroje o výkonné spektrofotometrické pracoviště Densitronic S, které dokáže nejenom kontrolovat vytištěné škály, ale i sledovat kterékoliv místo na ploše archu. Obsluha si tak může zvolit problematická místa na archu, jež se mají hlídat, a pult automaticky kontroluje zvolené oblasti tisku.

Rapida 74 má také vodou chlazené barevníkové válce, přičemž celý chladicí systém je vyveden mimo prostory tiskárny, takže lze dosáhnout standardizovaných tiskových výsledků i ve velmi teplém období. Součástí stroje je také poprašovací systém Weko, který na základě informací o šíři tisku automaticky upravuje koridor pro poprašování. Systém navíc pracuje s ionizací tak, že nejprve nabije místa s tiskem a teprve poté dochází k jejich poprášení. Netisková místa archu tak zůstávají bez poprašovacího prášku.

Předtisková příprava
Modernizací prošla v minulém roce i oblast předtiskové přípravy a zhotovování tiskových forem. Stávající fialové CtP Mako 4 zde totiž bylo nahrazeno zcela novým fialovým CtP systémem Luxel V-9600 MCL od společnosti FujiFilm, které bylo zakoupeno společnou firmou Tiskárny Polygraf a libereckého Irbisu. Jde o moderní CtP pracující v maximálním formátu B1, jež se vyznačuje vysokým podílem automatizace. To mimo jiné dokládá i skutečnost, že je zařízení vybaveno pětikazetovým zásobníkem tiskových desek. Vysoký podíl automatizace opět tiskárně nabízí úsporu pracovních sil, CtP linka po naplnění zásobníků dokáže pracovat zcela samostatně bez nutnosti vnějších zásahů obsluhy. Její předností je pak také fakt, že jde o velmi rychlé řešení, čemuž napomáhá implementace dvou laserových systémů, významně urychlujících zpracování desek. Ještě většího zvýšení je pak pochopitelně dosaženo tím, že v současnosti CtP připravuje desky v polovičním formátu oproti formátu maximálnímu.

Knihařské zpracování
Širokým spektrem zařízení disponuje tiskárna i v sekci dokončujícího a knihařského zpracování, kde kromě již zmíněných skládacích strojů vlastní také například nový termolaminátor Foliant Castor 520, výkonné řezací centrum Schneider Senator i řadu dalších zařízení, jako jsou například snášecí stroj Muller Martini, automatický trojřez Perfekta SDY či jednobodová kartonážní lepička ZY 880. Produkce vazby V1 je pak zpracovávána na výkonné lince Heidelberg ST 300.

Příprava na další investice
V posledních letech provedla Tiskárna Polygraf celou řadu investic. Kromě tiskových strojů se zaměřila také na výstavbu moderního výrobního závodu, a v neposlední řadě i na modernizaci dalších technologií, bez nichž by se výroba ve velmi vysoké produkční kvalitě neobešla. Nová zařízení nalezneme jak v oblasti předtiskové přípravy, tak i dokončujícího zpracování. Mohlo by se tedy zdát, že zde již bylo provedeno dost modernizací a tiskárna v nejbližších letech nebude věnovat pozornost novým řešením. Opak je ale pravdou. „Je nám jasné, že tiskárna významným způsobem navýšila svou kapacitu a zároveň zefektivnila a především zkvalitnila svou produkci. Některými našimi investicemi v minulém roce jsme však naznačili, že bychom nechtěli zůstat pouze u strojů v maximálním formátu B2, ale že hodláme zakoupit v budoucnosti také stroj pracující v maximálním formátu B1, čímž bychom opět rozšířili naše možnosti,“ uzavírá Daniel Vomáčka.
Pro Svět tisku připravil
Patrik Thoma